Životní lekce z Číny #2 - Spánek

Varování: Tento článek obsahuje odkazy[1], které vyžadují vyšší mozkovou aktivitu, a tedy i následnou vyšší dávku spánku, než na kterou jste zvyklí[6]. :))

                Před téměř každou ranní dvouhodinovkou čínštiny jsem si do hrnečku s mléčným čajem sypal 3 lžičky cukru. A když jsem o poločase nedoplnil jeho hladinu, tak se mé intelektuální schopnosti poslední půlhodinu propadli do země a mozek ne a ne nastartovat. Podobný osud stíhal oba mé nevyspalé spolužáky – Thibault, jenž vytrvale drancoval školní zásoby kávy, většinou odpadl jako první a Uchechi, kterážto vždy dbala o své zdraví pomocí horké vody s citrónem, též kolikrát nevydržela vražedné tempo našich čínských seancí[2]. Čistě empirickým výzkumem by se dalo říci, že spánek ničím nenahradíte.

                Existuje gazalión výzkumů[3] a lidí, kteří vám toto tvrzení potvrdí. Můžete se klidně ohánět Margaret Thatcher, ale na každou Margaret existuje tucet Winstonů[5], které navíc podpoří každý neurovědec[6], atleti[7] a dokonce i nějaká ta feministka[8]. Co mně osobně nedostatek spánku ve spojení s vysokým pracovním a mozkovým vytížením nadělil/uzmul:

• Kreativita: Nula, naprosté dno. Když už se nějaká kreativní myšlenka vyrojila, tak jsem neměl čas a síly ji zrealizovat. Navíc logika v tahu. Paměť a opakující se činnosti ok.

• Nálada a rozhodování: Spousta věcí, nad kterými nyní pouze mávnu rukou, mne rozčilovala do běla. Též si s odstupem času ťukám na čelo nad minulými slovy, činy a rozhodnutími. Jako kdybych úplně přestal používat mozek.

• Zdraví: Pff, na toto téma bych mohl sepsat magisterskou práci pro FTVS. V rámci pozorování svých nevyspalých, zaneprázdněných známých jsem dospěl k jednoduchému závěru – buď značně zhubnete (můj případ) anebo (ve většině) ztloustnete. V obou případech můžete očekávat vyšší náchylnost k nemocem[9].

• Síla: Z původních tří sérií po 50 klicích jsem se kolikrát nezmohl ani na jednu po 30, nezmiňujíc jiné oblasti fyzické výkonnosti.

                A mohl bych pokračovat. Prvních pět měsíců roku 2015 jsem nabral spánkový deficit, jejž ztěžka kdy doženu. Přechod k ob denním dávkám caffè latte koncem března pouze indikoval potřebu změny životního stylu. Pročež jsem se tedy rozhodl dosti neobratně skončit s doučováním češtiny, předat po dvou letech štafetový kolík na www.hrave.cz a přejít z 30 hodin čínštiny týdně na umírněných 10-20. Začal jsem více spát, psát, číst, cvičit a konečně jsem měl i čas na vytváření plánů v horizontu přesahujícím jeden týden. Nabral jsem zpět ztracená kila a, i když doteď nedosahuji ani na 3x40 kliků a neustále jsem něčím zaneprázdněn, kvalita mého života nesrovnatelně stoupla.

Ranní káva je démon - to ví i Buni.

                Když se tak ohlédnu, tak mi toho první půlrok 2015 přinesl povícero. Dokázal jsem překročit limity své produktivity, stanovil jsem si životní priority a koncem roku 2014 jsem dosti lenivěl, takže mě přechod do druhého extrému alespoň nakopl a z nastolené disciplíny mohu nyní těžit. Závěrem nechám promluvit pero mistrovo.

Sleep that knits up the ravelled sleave of care
The death of each day's life, sore labour's bath
Balm of hurt minds, great nature's second course,
Chief nourisher in life's feast.

William Shakespeare, The tragedy of Mackbeth, Act II, Scene II

---

[1] Co vám lidé, jež se vytahují, že nepotřebují 7-9h spánku denně, neřeknou.

[2] Thibault: 24let, full-time programátor, volný čas věnuje vytváření projektů jako např. www.enterthewall.net

Uchechi: 22let, učí AJ pro EF, vlastní v Pekingu malý startup s kosmetikou zaměřenou na afro-typ vlasů

[3] Effect of Short Sleep Duration on Daily Activities --- United States, 2005--2008

The great British sleep survey 2012 by Sleepio

Sleep deprivation reduces perceived emotional intelligence and constructive thinking skills

Science magazine - Sleep it out

Science magazine - Garbage truck of the Brain

[5]
"The politician whose sleep patterns inspire me isn’t Margaret Thatcher, but Winston Churchill. He disliked getting out of bed so much that he stayed there working all morning, even receiving visitors in his bedroom."

[6] TED Talks - Jeff Iliff: O důvod víc, proč se dobře vyspat

TED Talks: Russell Foster: Proč spíme?

[7] Sleeping Giants

[8] TED Talks - Arianna Huffington: Jak uspět? Pořádně se vyspat

Arianna Huffington: The sleeper public health issue of our time

[9] From ApoE to Zzz’s—Does Sleep Quality Affect Dementia Risk?

Životní lekce z Číny #1 - Vděčnost

                Představte si, že se jednoho rána probudíte a zjistíte, že voda z kohoutku, kterou pijete, není pitná. Okna ve svém bytě necháváte zavřená, protože venkovní vzduch není dýchatelný. Nasadíte si dýchací masku a jdete do obchodu, kde se vyjímají velká fialovo-modro-růžová rajčata, řezník opečovává maso rukou, do které si před chvílí utřel nos, mléko nejednou způsobilo smrt dětí (a to nejenom dětí[1]) a zemí pravidelně hýbou skandály ohledně kvality potravin[2] (např. „hliníkové“ knedlíčky či vepřové maso, co svítí ve tmě)[3]. Poté se vydáte do práce, kde počítačům stále vládne Windows XP, 1GB RAM a stahování rychlostí 10kbps a polovina učitelského sboru si nemyje po návštěvě záchodu ruce. Což je ostatně jediné místo, kde nejsou v budově kamery. A teď si představte, že toto je realita života v Pekingu. Drsný, co?

Pro představu: Forbidden City - vlevo listopad 2014 (APEC), vpravo říjen 2014, zdroj: Huffington post

                Jakkoliv se vám může zdát, že přeháním, každý cizinec v Pekingu mi bohužel musí dát za pravdu. Občas si přijdu přespříliš sentimentální, když se přistihnu, jak za bílého, resp. modrého, dne sním o tom, jak by to vypadalo, kdyby se v Pekingu modrala obloha každý den. Pro to, co jsem si navykl považovat v Evropě za naprostou samozřejmost, se v Číně ustálil výraz APEC 蓝 – tedy modrá obloha, jež tu panovala v době konference APEC v Pekingu. Ono ostatně téměř vše, co jsem v ČR považoval za neotřesitelný základ pro život ve městě, jsem byl v Pekingu nucen rychle přehodnotit.

                Vždy když jsem před odletem do Číny slýchával, že člověk má být vděčný úplně za všechno, tak jsem si říkal, že do vyšinutého buddhisty mám ještě daleko. Vděčný za maličkosti jsem od poměrně raného věku byl, což vám jistě potvrdí mí nejlepší přátelé, rodina a prakticky všichni, kteří spatřili můj blažený úsměv při vyřknutí mé oblíbené (a kolikrát poněkud otravné :)) věty „Život je skvělej.“, avšak po více jak půl roce v zemi „třetího světa“[4] jsem do fáze vyšinutého buddhisty dospěl poměrně rychle.

                Chápu, že pro vás je výše zmíněná kritika těžko uchopitelná, pročež ji rozhodně neberte jako promluvu do duše. Jedná se pouze o zamyšlení v reakci na zlepšení pekingského ovzduší[5]. I přesto, že úroveň PM 2,5[6] v prvním kvartálu 2015 oproti prvnímu kvartálu 2014 klesla o 13%, stále více než 90% čínských měst nedosahuje ani na čínské národní standarty pro kvalitu ovzduší. 

                Když vidíte lidi kolem oslavovat, že z posledních 120 dnů mohli 57krát (což není ani polovina!) bezpečně vyjít ven bez dýchací masky, tak seznáte, že pojem vděčnost nabírá velice odlišný rozměr.

                Takže mi odpusťte, až vám v Praze budu básnit o tom, jak je krásné, úžasné a dokonalé pít vodu z kohoutku a dýchat „čerstvý“ pražský vzduch. :))

---

[1] China executes two over tainted milk powder scandal

[2] Top 10 Chinese Food Scandals

[3] Baby milk rationing: Chinese fears spark global restrictions

[4] Věděli jste, že Čína ještě donedávna byla zemí druhého světa (než jí prokoukli tu lidovou demokracii)?

[5] Beijing's Air Becoming Slightly More Breathable

[6] Nejnebezpečnější forma znečištění vzduchu aneb co vám za deset let nadělí nádor na plicích.