Ptáte-li se, kde jsou další
kulturní šoky z Číny, odpovím věru stručně – jsou na mém disku, hotové,
avšak stále ne k mé plné spokojenosti. Snažil jsem se napsat krátkou
výstižnou předmluvu k dalším šokům, avšak myšlenek a slov k jejich
sdělení bylo příliš mnoho, než abych dokázal čtenáři plně vysvětlit mé
rozpoložení, jeho důvody a důsledky. Pročež bych chtěl čtenáře
v následujících řádcích obeznámit s fenoménem „Pekingský kašel“, jelikož
jsem se stal dalším z řad jeho nedobrovolných vlastníků. Berte tedy toto
poněkud vážnější povídání jako malé intermezzo zprostředkující největší
„kulturní šok“ z hlavního města ekonomicky vzkvétající a duševně
chátrající komunistické republiky.
Jak jistě víte a jak by jistě zmínil kterýkoliv z českých fotbalových komentátorů, ovzduší v Pekingu „není ideální“. Na Twitteru (a jinde) najdete mnoho označení pro pekingský vzduch: „Airmageddon“, „Airpocalypse“, „Mordor“, „Breathless“, „Greyjing“ aj. Já se uchyluji, jako správný čtenář a bývalý vášnivý hráč počítačových her, k výrazům „Silent Hill“, popř. „The Mist“ (oboje je zdařile převedeno na filmová plátna[1]).
Vím, že to pro vás nejspíš bude těžko uchopitelné, pročež si představte
mlhu – od té, jež vám znemožňuje vidět obzor až po tu, přes kterou prakticky
nevidíte na 10 metrů. Teď si představte, že ona mlha podivně páchne a podezřele
se barví do šeda. Máte? No a nyní vám dojde, že ona „mlha“ (oficiální
názvosloví čínské vlády a většiny meteostanic) vlastně není tvořena vzdušnou
vlhkostí, ale prachem, který se na vás usazuje jak připomínky neodbytné bytné.
V ústech jen, co otevřete okno, popř. vyjdete ven, máte okamžitě sucho,
v očích jakbysmet a prach se vám hromadí v ústech vzadu na patře. Nos
vám naplní mixtura pálených plastů a jiných mňamek. Stále nic? Zadejte do
Googlu „airmageddon“ nebo pohleďte na rok v Pekingu na fotce. Bomba, co?
Neposlušnost mých dýchacích orgánů začala prakticky před třemi týdny, kdy jsem se vrátil z Hong Kongu. Takový běžný suchý kašel – drápe vás to vzadu na patře, v krku vás lechtá šmirglpapír a téměř nic nevykašláváte. V tu dobu AQI[2] (Air Quality Index) dosahoval hodnot 200-400[3].
Následující týden se ovzduší zhoršilo (AQI dokonce dosáhl hodnot „Beyond Index“, tzn. 500+[4], což je pro představu jako když se vám za domem pálí celý les), avšak masku přes obličej jsem nenosil, a tak mé hrdinství bylo po zásluze odměněno. Začal jsem tedy tělo zásobovat zvýšenými dávkami ovoce a zeleniny, oblečení jsem kategorizoval dle kvality tepelné izolace a obecně jsem začal o své zdraví pečovat další spoustou maličkostí, které mi vždy spolehlivě pomohly zbavit se „kašlíčku a rýmičky“ v Evropě.
Můj stav se ale nezlepšoval, ba naopak. V puse jsem měl sucho
prakticky okamžitě po vykročení ven, po celém patře se mi rozvalil nepříjemný
prachový nános, cítil jsem se unavený a začal jsem kolem sebe plivat jako
správný obyvatel Číny. Žádné známky nachlazení – stal se ze mě takový „zdravý
nemocný“.
Začal jsem tedy nosit masku, avšak můj stav se opět zhoršil. Sáhl jsem tedy po sirupu v jedné z lékáren a tři dny volna jsem poctivě strávil v posteli se zapnutou klimatizací, litry horkého čaje a zavřenými okny. Mezi knížkou a cestovním deníkem jsem povětšinou spal. Sirup jsem do sebe naklopil v rekordním čase a hle, přišlo zlepšení. I nyní vám píšu zabalen do deky s horkým čajem a novou lahvičkou sirupu, kterou již konzumuji méně frekventovaně.
Na mém zdravotním stavu se jistě podepsala i psychická ne/pohoda. Pro milovníka venkovních sportů, slunce, modré oblohy a nekuřáka[5] se stává život v Pekingu zatěžkávacím testem mentálního zdraví (nemluvě o čínské neslušnosti, neupřímnosti a jiných ctnostech, jež mi tu pijí krev). Až téměř poeticky se můj stav zhoršoval v období „mlhy“ a hned, jak přiletěl Obamák s Vladimírem Vladimírovičem na APEC do Pekingu, se mé zdraví začalo zlepšovat. APEC a.k.a. čínské „Potěmkinovy vesnice“ je na další povídání, na které se můžete těšit v blízké budoucnosti.
Na druhou stranu, během těch tří dnů domácího vězení jsem se vrátil k meditacím, urovnal si priority a myšlenky v hlavě a též jsem měl po dlouhé době dostatek času na komunikaci s některými z vás. No a vždy když je mi v životě krušno, vzpomenu si s úsměvem na svou zesnulou babičku, jež nikdy neopomněla poctít své děti, případně vnoučata slovy motivace a vzpruhy: „Aby ses z toho nepodělal.“. Nuže, drahá babičko, přihlásil jsem se na květnový Great Wall Marathon. HA!
[4] Dle kalifornských standardů se při hodnotách nad 300 doporučuje zavřít
školy, zrušit veškeré veřejné aktivity, zvážit uzavření veškerých pracovišť
kromě zdravotnictví a pokud se AQI pohybuje stále nad touto hranicí, tak je
doporučena evakuace „citlivější části populace“. Více viz. http://www.arb.ca.gov/carpa/toolkit/data-to-mes/wildfire-smoke-guide.pdf
[5] „One expat told
me that after a friend of hers had lived in Beijing for about three years, her
doctor said her lungs looked like those of a pack-a-day smoker, even though she
had never picked up a cigarette”, více na http://www.washingtonpost.com/national/health-science/living-in-beijings-polluted-air/2013/03/11/6606e45e-7489-11e2-8f84-3e4b513b1a13_story.html
Žádné komentáře:
Okomentovat